„Všetka prosperita prichádza cez iných ľudí. Nemôžeš sa doizolovať do prosperity. Sociálne médiá potrebujú byť v prvom rade jedno – sociálne. Na sociálnych médiách je úspech založený na tých istých princípoch ako v dobrom susedskom vzťahu. Potrebuješ byť nefalšovaný, prístupný, priateľský, dbať na toho druhého a nechať sa viesť dobrými úmyslami a dobrou vôľou. Ak chceš, aby sa ti darilo a prosperoval si, musíš mať potešenie z toho, že sa darí iným. Nikdy nezabudni, že polovica spoločenského úspechu – či už na sociálnych médiách alebo v reálnom svete – si vyžaduje, aby ten druhý bol šťastný a úspešný.“ — Bryant McGill
Správate sa podľa toho? Kde v živote máte oblasti, kde tým druhým nedoprajte… ani to, aby boli sami sebou?
Čo získate tým, ak budete na tom „lepšie“ ako ostatní?
Vlastne… ako by ste definovali „lepšie“? 😉
Můj úmysl povzbudit někoho se asi minul účinkem, prostě jsem chtěla připomenout úspěchy a odvrátit pohled z negativity, jenže jsem to špatně vyhodnotila. Vlastně by se dal nazvat dobrým, ale byla za ním skrytá prasárna, kterou sama nesnáším. Takže z toho vzešlo znehodnocení aktuálního pocitu, potřeby. Někdy je lepší držet pusu a jen mlčet, být tichým posluchačem a v případě sociálních medií nežhavit klávesnici. 🤐 A úmysl si nenazývat dobrým, uvědomit si co je za tím úmyslem, jaká je jeho pravá podstata.
Ja mam svoje polopatisticke dni.
Aka bola u teba v tej situacii podstata za tvojim (dobrym) umyslom pripomenut uspechy?
Ked to robim ja, casto mi to pride nezistne, ale obcas je za tym:
aby ma mali radi (no sakra)
aby sa mi to iste dostalo spat (s tym som okej)
aby som sama nemusela riesit negativne (obcas ho riesit treba).
A suhlasim, ze z toho moze vzist znehodnotenie aktualneho pocitu/potreby, tiez to obcas zle vyhodnotim.
v tu chvíli jsem si to neobhajovala jako dobrý úmysl, prostě jsem chtěla povzbudit člověka připomenutím jeho úspěchů, a u mne je zatím něco jako mám pravdu, nebo něco takového paličatého